Vaint

O kvalitě potravin se mluví stále častěji. Ukazuje se totiž, že ty, které jsou prodávány běžně v obchodech, zvláště ty nejlevnější, pro nás nejsou zrovna nejlepší. Není tedy divu, že lidé přestávají kupovaným surovinám věřit a uvažují o tom, že by si své ovoce a zeleninu pěstovali sami.

Pro ty, kteří mají zahradu, to není nedosažitelný sen. Koneckonců nic jim nebrání si pozemek zrýt a začít tam pěstovat nejrůznější plodiny. Je však otázkou, za je skutečně možné jich vypěstovat tolik, abychom z nich mohli vyžít po celý rok.

Nesmíme totiž zapomínat, že většina kulturních plodin, které používáme, dává úrodu pouze jednou do roka. Ta se navíc v čerstvém stavu mnohdy velmi rychle zkazí. Často se musí skladovat za speciálních podmínek, aby vydržela alespoň pár měsíců.

Navíc je také nutné uvážit také fakt, že zdaleka ne každý typ půdy je pro pěstování stejně vhodný, a že zdaleka ne všechny plodiny vyžadují stejné podmínky. Některé mají raději sušší půdu, jiné zase vyžadují větší závlahu. Některým se daří lépe v chladu, jiným zase v teple. Pěstovat tedy vedle sebe například brambory či kukuřici nepovede k dobrým výsledkům.

Také je dobré si uvědomit, jak moc jsme závislí na obilí. Stačí si jen uvědomit, kolik pečiva zkonzumujeme byť za jediný den. Samozřejmě, pšenici či jiné druhy můžeme pěstovat i u nás, avšak je potřeba také namlít mouku. To však není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Navíc jí s největší pravděpodobností nevypěstujeme dostatečné množství.

Když toto vše uvážíme, je tedy jasné, že sen o tom, že budeme potravinově soběstační, je skutečně jen pouhým snem. A to i v případě, že máme nejen klasickou zahradu, ale také pole. Pokud není skutečně rozsáhlé, pak nemáme šanci vypěstovat si tam dostatek jídla.

Bohužel tedy budeme muset alespoň v nejbližší budoucnosti i nadále záviset na tom, co nám vyprodukují velké společnosti a co budeme moci koupit v obchodech. Naštěstí jako spotřebitelé máme alespoň možnost výběru, a to je přeci jen lepší, než nic.